Celá řada Samsung 550 oficiálně podporuje pouze přehrávání obrázků a hudby z USB portu. Podporu videa nabízí až vyšší a také dražší řada 650. Pokud jste hrdými majiteli kousku z řady 550 a nebo chcete ušetřit pár tisíc, lze podporu videa zprovoznit i na tomto modelu. Celá úprava spočívá v zapnutí této možnosti v servisním menu. Výrobce si však brzy uvědomil, že jeho marketingový tah a zatajení této možnosti (aby lidé kupovali dražší model) je prozrazen a v nověších verzích firmware tuto volbu deaktivoval. Samozřejmě uživatelé našli další možnost jak volbu aktivovat:)

Při pohybu v servisním menu, dbejte zvýšené pozornosti co měníte a potvrzujete!

Postup:

• V režimu standby stiskněte INFO, MENU,MUTE a STANDBY, tím se dostanete do servisního menu.
• V menu zvolte možnost CONTROL
• Dále možnost SUB OPTION
• Zapněte volby WISELINK MOVIE, WISELINK WRITE & HIGH DEVI
• Stiskněte STANDBY

Pokud jsou volby zašedlé a nejdou měnit (tj máte nověší firmware), změnte identifikaci modelu z B550 na B650, volby pak budou stále zašedlé ale zapnuté. Nevýhoda tohoto řešení je, že TV o pár sekund déle startuje (hledá hw co nemá)

Pokud jste vše udělali podle návodu, můžete si přes USB port užívat mkv, divx videa. TV rozpozná i externí disky, dokonce i jednotlivé partion. Dokáže načítat titulky a dokonce si u filmů pamatuje kde jste naposled skončili a nabídne pokračování od daného místa. A to se vyplatí:)

Dělostřelecká tvrz Hanička patřila do systému předválečného opevnění budovaného ve 30. tých letech minulého století proti tehdejšímu rozpínajícímu se Německu. Stavěna byla v letech 1936 – 38 pražskou firmou Ing. Bedřich Hlava Riegrovo nábřeží 14 Praha II. Výstavbu řídilo Ženijní skupinové velitelství X. se sídlem v Rokytnici v Orlických horách. Stavební práce byly hotovy za 22 měsíců a náklady na výstavbu dosáhly částky 28 milionů předválečných korun. Své dívčí jméno Hanička dostala podle nedaleké osady a postavena byla jižně od kóty 985 Anenský vrch asi 7 kilometrů od Rokytnice v O.h. Velitelem Haničky byl jmenován mjr. pěchoty Jaroslav Mikuláš Novák, bývalý legionář a účastník bitvy u Zborova. Plánovaná posádka byla vypočítána na 426 mužů a rota pěchoty určená k obraně okolního překážkového systému. Haničku měl obsazovat VII. prapor 19. hraničářského pluku, v mírových podmínkách umístěný v kasárnách v Rokytnici v O.h. Hanička na podzim roku 1938 nebyla zcela vybavena, řada jejího vnitřního zařízení ještě chyběla a proto většina posádky v září 1938 sídlila v mírových kasárnách a na pevnosti se střídaly pouze strážní jednotky. Pevnost Hanička se skládala ze šesti povrchových objektů, v podzemí mezi sebou propojenými téměř 1,5 kilometry chodeb a sálů. Mohutné sály mohly pojmout značné množství munice a dalších zásob, což mělo posádce umožnit boj i v případě obklíčení po dobu několika měsíců. Z hlavní výzbroje Haničce chyběly především tři 100 mm houfnice, které se měly namontovat do dělostřeleckého srubu pevnosti a chyběla i dělová otočná a výsuvná věž se dvěmi houfnicemi, která měla být nejúčinnější zbraní našeho předválečného opevnění. Tato věž by mohla střílet v rozsahu 360 stupňů do vzdálenosti téměř dvanácti kilometrů při kadenci 2 x 20 ran za minutu.
Po válce je Hanička v majetku Československé armády a udržuje ji rokytnická posádka a zároveň je zdrojem pitné vody pro Rokytnici. Ženijní vojsko pomýšlí v padesátých letech minulého století o rozšíření podzemí pro potřeby skladů a do podzemí se dostává pouze několik vojenských delegací, či výprav studentů vojenských vysokých škol. Pohromou pro Haničku je období let 1954 – 58, kdy do místních lesů zajíždí Národní podnik Kovošrot. Bez povolení vytrhává pancéřové zvony ze stropnic objektů, které pak odváží do hutí k dalšímu zpracování. Odstřel zvonů poškodil objekty mnohem víc, jak němci za šest let okupace a Hanička tak ztrácí pro armádu význam. Národní podnik Zelenina se pokouší vytvořit na Haničce sklady zeleniny, ovšem dostupnost v zimním období je složitá a tak se od tohoto ustupuje. V podzemí pevnosti je zkoušen i systém spojení pro Pražské metro. V letech 1967 – 68 je redukována vojenská posádka v Rokytnici, která Haničku udržovala. Po roce 1968 kasárna obsazuje sovětské okupační vojsko a vodní zdroj je brzy označen jako nedostatečný. Od roku 1968 tedy probíhají první snahy o zpřístupnění této památky pro veřejnost, což se podaří o rok později. Na Haničce se provází nejdříve za svitu baterek, později je část trasy osvětlena agregátem. Na podzim roku 1972 se zde natáčí scény do filmu režiséra Otakara Vávry – Dny zrady. Pro natáčení filmu byly zhotoveny i dvě makety dělostřeleckých houfnic, které mohli návštěvníci tehdy vidět v rámci prohlídky muzea.

Když byla Hanička na podzim roku 1975 zabrána tehdejším resortem Federálního ministerstva vnitra byly houfnice převezeny na sousední pevnost Dobrošov u Náchoda, kde je můžete vidět dodnes. První novodobé úpravy Haničky započaly v roce 1979 pod krycím názvem Kahan a měly tři etapy. Kahan – “ světlo mocných v temnotách doby“ měl být úkryt, který měl hrstce vyvolených umožnit přežití v období válek, či jiných lokálních konfliktů, úkryt pro boj s vnitřním i vnějším nepřítelem. Podzemí je postupně vybavováno novodobými technologiemi, povrchové objekty jsou upravovány a některé následně zaváženy. Zavezení objektů mělo zvýšit hermetické uzavření od okolního světa. Před vstupním objektem R-S 79A hned na počátku přestavby vzniká novodobá správní budova, která měla zvýšit pohodlí obsluhující posádce, rozšířit skladovací prostory na povrchu a zároveň zakrýt původní vchod do podzemí. Práce zde pokračují i po roce 1989 až do roku 1993, kdy se práce definitivně zastavily. Ačkoli přestavba spolykala stamiliony korun z kapes daňových pokladníků nikdy nebyla dokončena. Jen díky této skutečnosti se zde zachovala řada původních prvků předválečného opevnění, navazujících na podzemní plně technologicky vybavený úkryt dvacátého století. Na jaře roku 1995 byla Hanička označena Policií ČR označena za nepotřebnou a nevyužitelnou a byla předána Okresnímu úřadu v Rychnově nad Kněžnou. Ten ji pronajal městu Rokytnice v O.h jako provozovateli muzea a později přímo přešla Hanička do majetku města. Podzemí může návštěvníkovi ukázat moderní plně vybavený úkryt, povrchové objekty a část vstupní expozice nás pak vrací o řadu desítek let zpět do doby, kdy naši dědové a pradědové se zbraní v ruce očekávali v těchto pevnostech nepřítele. V roce 2006 byla Hanička vyhlášena kulturní památkou.

Pozoruhodnou lokalitu se změněnou gravitací nalezneme u horské osady Kačerov nedaleko Rychnova nad Kněžnou v Orlických horách. Na dvou úsecích silnice vedoucí do této horské obce i v jejím okolí platí trochu jiné fyzikální zákony. Nachází se tu záhadná anomálie. Auta zde sama jedou do kopce, plastové láhve naplněné vodou se začnou kutálet proti kopci a rovněž voda tu teče nahoru do kopce. Měřící přístroje zde stagnují nebo vykazují nepochopitelné hodnoty.
Na silnici vedoucí do osady Kačerov a procházející magnetickým kopcem existují dva zvláštní úseky s gravitační anomálií a každý má délku asi sto metrů. Z dosavadních výzkumů a výsledků jisté badatelské skupiny víme tyto údaje:
Jeden z badatelů sestrojil speciální měřicí přístroj, s jehož pomocí zaměřují úhel postavení Slunce v určitý čas. Tím zjišťují úhel stoupání magnetického kopce. Běžné měřící přístroje, jako je vodní či hadicová váha, na tomto místě nefungují, protože kapalina ve vodní váze nebo voda v hadici teče do kopce. Byl zde použit i velmi nákladný přístroj HlLTI PR 50 na zaměření stavebních míst pozemků, který měří sklon terénu, ale tento přístroj zde také nefungoval. Badatelé měřili úsek silnice se změnou gravitace i alternativními pomůckami – pomocí virgule a kyvadla. Když procházel proutkař s virgulí po silnici směrem z kopce dolů, virgule ukazovala, že jde proti nějaké silné tlakové vlně. Badatelé použili na výzkum i dozimetr, ale radiace zde nebyla naměřena. Dále objevili, že na silnici se nachází jakýsi zlom, rozhraní či nulový bod, kde změněná gravitace končí a nastávají normální fyzikální podmínky.

Horská osada Kačerov leží Z od obce Zdobnice a je připomínána již r. 1571. Je zde doložena i sklárna zápisem v solnické městské knize r. 1595 a 1596, ale není známo, kdy huť zanikla. V obci se nachází pozdně barokní kostel sv. Kateřiny z l. 1796-98 a u silnice v horní části osady stojí i kaplička Panny Marie z r. 1858. V této lokalitě se nachází také přírodní rezervace Rašeliniště Kačerov o rozloze téměř 5 ha. V osadě jsou dochovány roubené chalupy původní architektury Orlických hor.

Těchto lokalit je v ČR více, některé jsou ale pouze optickým klamem

Mapka