K hradu se dostaneme od Lípy tak, že odbočíme za Doksy v Oboře doprava. Projedeme Okny a v obci Ždár se dáme po červené značce znovu vpravo. V sezóně jsou však všude směrovky, takže si s trasou nemusíme dělat moc starostí. Parkuje se na louce asi půl kilometru od hradu. Vstupné je pro dospělého čtyřicet korun, pro děti polovic.

A teď to chce mít štěstí. Mít ho budeme, pokud nás bude provádět pan kastelán. Ještě na nádvoří, kde na nás vychrlí celou historii hradu a zámku, většinou nic zvláštního nepostřehneme. Možná ke konci, kdy se zmíní o pokusech Němců vyšlechtit zde čistě nordickou rasu či o posledních majitelích (Spolaňáci z Neratovic) hledajících v podloží pitnou vodu. „Koncert“ začne v kapli, která údajně byla postavena na místě, kudy se vstupovalo do pekel či něčeho peklu podobného. Ve staré omítce zde byly objeveny podivné malby znázorňující ženské stvoření s dvěma ocasy, jak střílí lukem na lidi, navíc drží luk jako levák. Ve třináctém století asi nebylo zvykem se při výzdobě kaple takto rozšoupnout. Podivné je i to, že hradby Housky byly vystavěny tak, jako by měly bránit útoku zevnitř, nikoliv zvenčí. Tato místa navštívil i Karel Hynek Mácha a měl se tu dozvědět, že v pekle bude lépe než v Praze roku 2006.

V dalších prostorách hradu si na chvíli odpočineme a dáme šanci oschnout čelu či jiným partiím těla při prohlídce loveckých trofejí pana Šimonka – restituenta, potomka Josefa Šimonka, který coby prezident Škodových závodů zakoupil Housku v roce 1924 od hraběnky Andrássyové. Podobné trofeje na žádném jiném hradě neuvidíme. Všichni odlovení daňci se pyšnili parohy ohodnocenými zlatou medailí. Jeden z nich měl dokonce historicky druhé nejsilnější paroží na světě. Majitelé zde umožňují vystavovat i umělcům – toto léto např. určitě zaujal Jan Živný, náš přední restaurátor vystavující své originály.

Pokud nám ale strašidelné historky přece jen chybějí, těšme se na závěr prohlídky a už dopředu popřemýšlejme, kde se v gotické části hradu vzaly keltské obrazce, u kterých se odbornící nemohou shodnout na stáří. Občas se ovšem někomu z návštěvníků udělá při prohlídce pořádně mdlo. A jiní se zase pěkně rozčilují nad nespolehlivostí fotoaparátů. Jen si zkuste pořídit rodinné foto! Rovnou můžete počítat s tím, že spolehlivý přístroj bude stávkovat. Většina výletníků, kteří se tu zvěčnili, nemá na fotce zřetelný obličej. Nebo snímek rovnou nevyjde. To podivné cizí síly, ať už z pekel, nebo z jiných dimenzí, prozrazují svou existenci…

Baťův kanál je vodní cesta dopravně významná využívaná 0. třídy.
Bez oprávnění je možno řídit malá plavidla do výkonu 20 kW, která jsou schopná pouze výtlačné plavby a max. rychlosti 20 km/h. To znamená, že osoba starší 18 let může řídit plavidlo bez zvláštního povolení či průkazu, v půjčovně ho obsluha pouze proškolí k manipulaci s lodí.
Plavba ve skluzu je zakázána. Na kanálových úsecích je povolena maximální rychlost 5km/hod.

Délka Baťova kanálu (od Otrokovic do Sudoměřic) je v současnosti přibližně 60 km. Některé úseky vedou řekou Moravou, jinde vede uměle vyhloubenými kanálovými úseky. Celkově je splavný od Kroměříže po Hodonín, je zde ale několik „překážek“:
-na severní straně chybí plavební komora na bělovském jezu u Otrokovic, tzn. úsek od tohoto jezu po Kroměříž je samostatný a není napojen na zbytek vodní cesty.
- na jižní části Baťova kanálu chybí plavební komora v Sudoměřicích, což znemožňuje plavbu od tabulového stavidla dál směrem do Hodonína, kde je samostatný splavný úsek. Stavba této plavební komory by měla být zahájena v roce 2008.

Rozdíl výšek na této vodní cestě (18,6m) vyrovnává 13 zdymadel (plavebních komor) o rozměrech 5,3 x 38 (50)m. Z toho je 11 plavebních komor plně automatizováno s možností ovládání prostřednictvím dálkového ovladače.

Plavební hladina je udržována 13 jezy. Splavování jezů je přísně zakázáno!

Hloubka Baťova kanálu je průměrně 1,5 metru. Doporučuje se, aby ponor lodi nepřesahoval 80 cm. Velikost lodi, která má plout po Baťově kanálu by se měla orientovat podle velikosti plavebních komor, loď by tedy neměla být širší než 5 metrů.

Šířka plavebního kanálu je průměrně 12 metrů.

Na vodní cestě je postaveno na 50 mostů, mnohé jsou unikátní technickou památkou. Na říčních úsecích podjezdná výška mostů kolísá podle aktuálních průtoků, výjimečně 2,1m, obvykle 2,4m. Nejčastější je podjezdná výška 3,3m, ale nejnižší most u Huštěnovic má jen 2,2m.

Na vodní cestě je 9 pevných sjezdů do vody s různými parametry. Sjezdy na řece nemusí být vždy upraveny (odstranění naneseného bahna). Doporučujeme využívat sjezdy v přístavech, které jsou udržovány a je zde možnost hlídání automobilu.

Baťův kanál je v současnosti využíván pouze jako turistická vodní cesta. Nákladní plavba zde nefunguje. Lidé zde tráví dovolenou, víkendové pobyty, nebo přijíždějí ve svém volném čase, aby se svezli na lodi a poznali tak další zajímavosti naší přírody z paluby lodi. Tu si mohou vypůjčit v některé z 8 půjčoven lodí, které na této vodní cestě fungují. Velmi oblíbené jsou také pravidelné plavby na velkých výletních lodích či pobyt na hausbótu.

Provoz na Baťově kanálu začíná obvykle v dubnu (prakticky hned jak to počasí dovolí) a oficiální „Odemykání plavební sezóny“ bývá vždy 1. května. K „zimnímu spánku“ se vodní cesta ukládá „Zamykáním plavební sezóny“ vždy 28. října. Pokud je ale příznivé počasí, půjčovny lodí mnohdy fungují i po tomto termínu. Obě zmiňované akce bývají slavnostní a je na ně zvána široká veřejnost. Většinou je doprovází kulturní program, plavby na lodích a další příjemnosti.
Kromě těchto akcí probíhají v půjčovnách v průběhu celé sezóny různé zábavní večery, country a grilování, zkrátka vše co k létu patří!

Provoz na Baťově kanálu je omezen pouze plavebními komorami, které mají svůj provozní řád. Fungují v omezenou dobu.

Takže pokud chcete na chvilku zažít pocit kapitána a užít si pohodovou plavbu, další informace a plavební mapy najdete zde.

Pozoruhodnou lokalitu se změněnou gravitací nalezneme u horské osady Kačerov nedaleko Rychnova nad Kněžnou v Orlických horách. Na dvou úsecích silnice vedoucí do této horské obce i v jejím okolí platí trochu jiné fyzikální zákony. Nachází se tu záhadná anomálie. Auta zde sama jedou do kopce, plastové láhve naplněné vodou se začnou kutálet proti kopci a rovněž voda tu teče nahoru do kopce. Měřící přístroje zde stagnují nebo vykazují nepochopitelné hodnoty.
Na silnici vedoucí do osady Kačerov a procházející magnetickým kopcem existují dva zvláštní úseky s gravitační anomálií a každý má délku asi sto metrů. Z dosavadních výzkumů a výsledků jisté badatelské skupiny víme tyto údaje:
Jeden z badatelů sestrojil speciální měřicí přístroj, s jehož pomocí zaměřují úhel postavení Slunce v určitý čas. Tím zjišťují úhel stoupání magnetického kopce. Běžné měřící přístroje, jako je vodní či hadicová váha, na tomto místě nefungují, protože kapalina ve vodní váze nebo voda v hadici teče do kopce. Byl zde použit i velmi nákladný přístroj HlLTI PR 50 na zaměření stavebních míst pozemků, který měří sklon terénu, ale tento přístroj zde také nefungoval. Badatelé měřili úsek silnice se změnou gravitace i alternativními pomůckami – pomocí virgule a kyvadla. Když procházel proutkař s virgulí po silnici směrem z kopce dolů, virgule ukazovala, že jde proti nějaké silné tlakové vlně. Badatelé použili na výzkum i dozimetr, ale radiace zde nebyla naměřena. Dále objevili, že na silnici se nachází jakýsi zlom, rozhraní či nulový bod, kde změněná gravitace končí a nastávají normální fyzikální podmínky.

Horská osada Kačerov leží Z od obce Zdobnice a je připomínána již r. 1571. Je zde doložena i sklárna zápisem v solnické městské knize r. 1595 a 1596, ale není známo, kdy huť zanikla. V obci se nachází pozdně barokní kostel sv. Kateřiny z l. 1796-98 a u silnice v horní části osady stojí i kaplička Panny Marie z r. 1858. V této lokalitě se nachází také přírodní rezervace Rašeliniště Kačerov o rozloze téměř 5 ha. V osadě jsou dochovány roubené chalupy původní architektury Orlických hor.

Těchto lokalit je v ČR více, některé jsou ale pouze optickým klamem

Mapka